omlouvám se, zkusila jsem zabít Ainowu
ta mrcha jenom utekla

Duben 2015

Měla bych tě nenávidět nebo tak?

27. dubna 2015 v 20:22 | Ainowa |  Pocity
Udělala jsem spoustu hloupostí.
Ještě pořád bych od tebe nejraději odehnala všechny kluky, co o tebe jenom zavaděj pohledem. Neraději bych každýho z nich od tebe odstrčila. Neudělám to, protože jsem to já. A hlavně proto, že na tohle jsem už dávno ztratila právo.
Žárlím a šílím a nenávidím tě a miluju.
Ještě pořád před tebou utíkám. Ne tolik, ale dost. Ještě pořád uhýbám pohledem, před tebou ztrácím hlas i hlavu. Ještě pořád se ti nedokážu podívat do očí.
Cítím se zle a vím, že je to moje chyba. Cítím se ošklivá, i když jsi nikdy nic neřekla.

Nezapomeň.

19. dubna 2015 v 19:06 | Ainowa |  Píšu
Tahle to říkala. Nezapomeň. Ale na co?

Mám srdce z papíru.

16. dubna 2015 v 18:27 | Ainowa |  Pocity
Mám srdce z papíru.
Nechci, aby si se mnou někdo jenom hrál. Nejsem žádná zábava na jedno odpoledne, jeden večer, týden, měsíc. Věřte mi.
Prostě procházím alejí, kopu do kamínku. Normálně bych si takový úžasný počasí užívala, jenomže dneska na to nemám ani pomyšlení.
Kde jsi, když tě potřebuju?
Mám srdce z papíru. Je křehký, je pomačkaný, potrhaný a mnohokrát slepený. Asi abych nezapomněla. Mohlo by ležet zmuchlaný někde v koši. Mohlo by plavat po hladině řeky a postupně se rozmočit na malinký částečky. Mohlo by být zahrabaný v zemi, rozkládat se pod náhrobkem bez jména.
Kde jsi, když potřebuju tvoje objetí?
Chtěla bych už to nechat za sebou. Vzpomínky. Úsměvy. Uhýbání pohledem. Anonymní pozdravy. Prázdný zdvořilostní fráze. Velká a zvětšující se trhlina v papírovým srdci.

Posadím se na lavičku a připadám si jako to sklo na zemi. Zašlapaná. Zapomenutá. Nepotřebná. Pokažená. Špinavá. Zničená. Mrtvá. Roztříštěná na miliony kousků, které se už nikdy neposkládají do původní podoby. Je to v pořádku, říkají. Dostaneš se přes to, opakují.
Ráda bych se jim vysmála, ale nedokážu to. Mají pravdu.
Nejsi tím, koho jsem znala. Tím, koho jsem si myslela, že znám. Proto tu nejsi.

Mám srdce z papíru. Raději ho sama zmačkám a zahodím, než abych si znovu nechala ublížit. Raději ho zapálím a shořím s ním, než abych si to srdce nechala znovu zlomit. Raději ho roztrhám, aby k tomu nikdo jiný neměl příležitost.

No, I don't have a gun.

8. dubna 2015 v 19:29 | Ainowa |  Poslouchám
Kurt Cobain - dneska je to 21 let od nalezení jeho těla. Vzpomeňme si na něj - jako na geniálního umělce a tak trochu blázna. Trochu mi z jeho života běhá mráz po zádech, víte?
V kalendáři byste našli datum 8. dubna 1994. Kdosi (možná technik, údržbář, elektrikář - prostě muž, který má zkontrolovat bezpečnostní systém) si všímá, že v podkroví domu někdo leží. Bylo brzy ráno, pro Kurta však příliš pozdě, zemřel totiž už 5. dubna.

Well I swear that I don't have a gun.