omlouvám se, zkusila jsem zabít Ainowu
ta mrcha jenom utekla

Kdo jsi?

28. května 2015 v 20:29 | Ainowa |  Píšu
Když jdu na večerní autobus, vím, že jdeš po ulici kousek ode mne. Vyšel jsi z posilovny, což je hned vedle budovy, ve které jsem trávila odpoledne já.
Kdo jsi?
Když si jdu ráno koupit kafe, při odchodu tě potkám ve dvěřích.
Kdo jsi? Na náhody nevěřím. To kvůli tobě mi říkají, že jsem paranoidní?


Mám pocit, že tě mám stále za zády. Ohlížím se a - překvapivě - většinou nikoho nevidím.
Občas tam jsi, sedíš na lavičce nebo jdeš nebo postáváš a s někým mluvíš.
Kdo jsi? Proč na tebe narážím tak často?
Klesla jsem tak hluboko, že jsem se zeptala. Kdo jsi a - překvapivě - tě prý potkávám už několik let.
Nikdy dřív jsem si tě nevšimla.
Vsadím se, že nikdy dřív jsi tu nebyl.
Klesla jsem tak hluboko, že jsem si zjistila tvý jméno.
Mají pravdu, asi jsem paranoidní. Na malým městě potkává každý každého téměř pořád.
Náhoda.
Škoda jen, že náhody neexistují.
Kdo jsi?
Prý si nikdo nevšiml, že by ses objevoval blízko mě. Taky že ne, nikdy jsme spolu nemluvili. Proč tě teda mám v hlavě?
Kdo sakra jsi?
V každém druhém příběhu by jsi byl vrah a já tvá poslední oběť.
Tohle není obyčejný příběh a já mám strach.
V každým druhým černobílým příběhu bys ty byl ten černý a ta bílá.
Tohle není černobílý příběh. Nikdo z nás není jen dobrý nebo špatný. Takže ty nejsi ten špatný a já nejsem ta dobrá.
Tohle je moje realita a ty z nás dvou nejsi ten vrah.

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Molly Molly | Web | 29. května 2015 v 7:33 | Reagovat

Máš talent!! :O

2 paralelnisvet paralelnisvet | E-mail | Web | 29. května 2015 v 12:41 | Reagovat

oooo, doufám, že takové setkání doopravdy existuje :))

připomíná mi to lidi, které roky potkávám a vůbec neznám. Mám jednoho mladíka z nádraží, co mi byl nápadný tím, jak až moc kýčovitě a nápadně se podobá jedné známé osobnosti (není důležité). Máváme na sebe, posíláme úsměvy. Tak dva roky, asi tak třikrát za měsíc. Mohla bych to změnit, ale mě  se to takhle líbí .)

3 Ainowa Ainowa | Web | 29. května 2015 v 17:16 | Reagovat

[1]: Děkuju moc ^^

[2]: Třeba existuje, třeba ne. Pravdou zůstává, že bez zkušeností s něčím podobným bych nedokázala nic napsat :)
Já bych to třeba taky neměnila. Den co den zdravím úsměvem holku, co vlastní stejné triko s Green Da jako já. Abych pravdu napsala, nikdy jsem jí neřekla ani slovo :D
Má to prostě svý kouzlo, no.

4 living-on-the-run living-on-the-run | Web | 30. května 2015 v 21:42 | Reagovat

Na tvých povídkách je nejlepší, že mi z nich běhá mráz až za ušima. :D Na téhle konkrétně to způsobuje hlavně ta poslední věta - podtrhuje tu dokonalost, tu temnotu celého toho příběhu.

5 Ainowa Ainowa | Web | 30. května 2015 v 21:56 | Reagovat

[4]: Díky ti, přesně ten mráz je účelem :D
K týhle větě jsem to celý směřovala, kvůli přesně té větě jsem to napsala. (A taky proto, že nikdy nevíš, kdo je ten vrah. Just kidding.)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama