omlouvám se, zkusila jsem zabít Ainowu
ta mrcha jenom utekla

Underground #5 a ½ (I've been...)

30. července 2015 v 20:06 | Ainowa (& Aky) |  Bezčasí

I've been living on the run.

Žila jsem na útěku, abych se osvobodila, abych mohla být divoká. Abych našla svý místo pod sluncem.
(Santa Cruz - Nothing Compares To You)

Pozn.: Tenhle díl je jen vsuvka mezi první částí děje (prvních 5 dílů) a druhou částí děje. Odehrává se právě mezi nimi - po Sophiině odchodu od Nikkiho a příchodu za Rhiou. Neprozradí nic nového. Klidně to můžete přeskočit, protože je to ta nejromatičtější věc, na jaké jsem se kdy podílela.
Znamená to, že už jsme skoro v půlce Bezčasí. Znamená to, že od příští části se to rozběhne a věci (snad) začnou dávat smysl. Věříte tomu? Protože já ještě pořád ne.

Rhiannon.
"Měla bych tě pozvat na rande," zasmála jsem se a plácla sebou do křesla. Měla bych vyšilovat, možná panikařit nebo něco, ale celou tuhle fázi popírání a nenávisti jsem úplně přeskočila. Asi na mě Sophie měla vždycky ten uklidňující vliv.
"To bys teda sakra měla," se smíchem na mě mrkla. Předtím... Než odešla, pořádně jsem se v ní nevyznala. A teď, když byla zpátky... Byla upřímnější. Nehrála ty svý hry, přestala s nimi.


"Fajn, v tom případě... Zajdeš se mnou na kafe?" Naklonila jsem hlavu na stranu, nasadila svůj nejroztomilejší výraz a zamrkala. Ani jedna z nás to nezvládla s vážnou tváří a obě jsme se znovu rozesmály.
"Jen v případě, že nepůjdeme do Starbucks."
"Nemáš ráda Starbucks?" Dělala jsem hloupou, předstírala že nevím. Prostě jsem jen chtěla znovu slyšet to, co se chystala říct.
"To jsi neřekla, že ne?" zamračila se na mě Sophie. "Za tu cenu bych si mohla koupit mnohem víc mnohem lepší kávy! A všichni ti otrávení lidi za pultem, který ani trochu nezajímáš. Nevěřím jim ani to blbý 'dobrou chuť', navíc je tam vždycky tolik lidí! A většina z těch zákazníků jenom fotí kelímky se zeleným logem, aby byli cool a mohli se chlubit, že mají dost peněz na to, aby si mohli pravidelně chodit do Starbucks! Navíc..."
"Už dost, stačí," skočila jsem jí do řeči. Po celou dobu jejího proslovu jsem se usmívala. "Tohle všechno už jsi mi říkala. Několikrát. Jen si z tebe dělám legraci."
Poposedla si dál ode mne a naštvaně nakrčila nos. Když jsem se k ní naklonila, jen otočila hlavu na druhou stranu. Přisedla jsem si k ní na gauč, ale ona se znovu odsunula.
"No ták," protáhla jsem poslední slovo. To ona byla většinou ta, co si mě udobřovala, no toho dne to bylo naopak. "Nebuď naštvaná." Lehce jsem ji políbila na rty, díky čemuž její nazlobený výraz během chvilky zmizel.
"I tak sis to u mě nevyžehlila," zabručela, ale já moc dobře věděla, že už se ani trochu nezlobí.
"I tak mě máš ráda," zamumlala jsem jí do ucha. Nepopřela to - ale ani nepotvrdila. Jen se ke mně přisunula blíž a opřela si hlavu o mé rameno.
"Takhle by to mohlo být napořád," povzdechla si. "Ty a já, žádný otravný lidi. Nemůžeme z tohohle udělat věčnost? Zůstat?"
"Vždyť tu jsme, ne? Spolu. Chystáš se zase někam odejít?" Nechápala jsem, o co jí jde. Objevila se u mých dveří a chtěla zůstat. Napořád, slibovala. Dokud budeme obě dýchat.
"Promiň, jen černý myšlenky,"smutně se pousmála. "Nechci od tebe zase utíkat, neboj se. Zapomeň na to." Na takovýhle věci se nezapomíná, to jsme obě dobře věděly.

I've been living on the run
To free myself to be the wild one
To find my place under the sun
My rocky road led me to find you, find you
'Cause nothing, nothing compares to you

"Zvoní ti mobil," poznamenala Sophie tiše. Snad jako by se bála, že tenhle náš okamžik přeruší. Jenomže nebyla to ona, kdo za to přerušní mohl. Byl to Oliver na druhé straně telefonu, který nutně potřeboval vědět, jestli máme na večer nějaké plány.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 living-on-the-run living-on-the-run | Web | 31. července 2015 v 22:02 | Reagovat

Kelímky se zeleným logem, aby byli cool. - Přesné :D Já ve starbucksu nikdy nebyla
A zas tak romantické to není, ty jsi asi fakt ztracený případ :D

2 Ainowa Ainowa | Web | 1. srpna 2015 v 9:54 | Reagovat

[1]: Starbucks za to rozhodně nestojí, je to jen další slavná značka :)
Asi jsem ten ztracenej případ, nedá se nic dělat. Ale nedokážu si představit, že bych napsala něco vážně romantickýho :D

3 Fredy Kruger Fredy Kruger | 2. srpna 2015 v 0:49 | Reagovat

" Jdu parkem... je úplné bezčasí...

...tu někdo mne popadl za vlasy !!

Na stromě rukama zavěšen
nohama hrábnul mi do pleše !
Polekán byljsem a řval sem !

... protistojné, - má na nohou palce
ten na stromě visící idiot !
Je bosý hajzl  a nemá bot,
člověk to byl !... ne lidoop !!

... Mám na šišce pár chlupů ... vzdechnu
tes syčák by vyrval mi všechno !!"

Dí metař : " Hajzla, já dobře znám !
...ten chlap se jmenuje  Wohonn  Yann !!

... též v parku se donaha vysvlíká !!"

... mužové  volají  strážníka !

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama