omlouvám se, zkusila jsem zabít Ainowu
ta mrcha jenom utekla

Prostě mi chybíš.

13. září 2015 v 20:10 | Ainowa |  Pocity
Chybíš mi. Strašně moc. Prostě mi chybíš. Ale co mám teď dělat? Po celý tý době?
Nechci už kvůli tobě znovu brečet.
Já myslela, že jsem se přes tebe dostala. Po dlouhých osmi měsících, kdy jsem se na nikoho jinýho nedokázala pořádně podívat.
Ale jsi zpátky, mám tě pořád před očima
Očividně to "dostat se přes" nezvládla ani jedna z nás, co?
Prej jsi jednou někomu řekla, že holky byly jen experiment. Já bych ti odpověděla, že kluci byli zase můj experiment.


Potřebovala jsem o tom mluvit, ale místo toho jsem psala. Možná proto jsem tady a ne jinde.
Říkáš, že jsem se bála ti napsat? Říkáš, že jsem se ti celý měsíce vyhýbala? No, máš pravdu. Míň mě to bolelo.

Prej jsme tak trochu jako Sid a Nancy, jen holky. A navzájem se táhnem dolů. Já jsem to takhle nikdy neviděla.
Není v tom žádná romantika, žádný milý gesta, nejspíš ani žádná zkurvená láska. Netuším, proč by nám měl někdo přát něco dobrýho.
Prostě tě chci obejmout, jako by bylo všechno zase v pořádku. Ale dávno není.
Chci tě chytit za ruku a vykašlat se na upjatý maloměstský lidi.
Chci s tebou trávit čas, aniž bych si říkala, že každej z těch kluků má mnohem větší šanci než já.
Chci přestat žárlit a přenést se přes to.
Chci si přestat myslet, že ty žárlíš na ni.
Chci se přestat klepat pokaždý, když si spolu dáváme kafe. Jako loni touhle dobou.
Chci, aby můj hlas přestal selhávat, když na tebe mluvím.
Chci necítit tvůj pohled v zádech, když ji chytím za ruku.
Chci myslet na ni, ale myslím na tebe.
Chci... Co bych vlastně chtěla? Možná jen přestat brečet.

Asi jsem rozbitá, ale mám pocit, že opravit mě můžeš jen ty.

Jednou jsem přemýšlela, jestli je to mnou. Asi je - z větší části. Jsem naivní, ne moc milá, hloupá, občas přecitlivělá. Nikdo, s kým by se dalo dlouhodobě vycházet.
Myslíš si, že jsi rozbitá. A to možná jsi, po tom všem, čím sis prošla. Ale opravdu lituješ?
Ale jsem já další špatná věc, co se v tvým životě stala? Jsem ten důvod, proč říkáváš, že život není fér? Opravdu si to myslíš?
Jestli jo, tak jsem se v tobě spletla.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 womm womm | E-mail | Web | 14. září 2015 v 1:12 | Reagovat

Krásne, ale veľmi veľmi smutné. *sends a virtual hug*

2 Ainowa Ainowa | Web | 18. září 2015 v 15:12 | Reagovat

[1]: Díky, díky ^^ Možná je objetí právě to, co teď potřebuju.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama