omlouvám se, zkusila jsem zabít Ainowu
ta mrcha jenom utekla

Underground #12 (And I see...)

10. září 2015 v 20:06 | Ainowa (& Aky) |  Bezčasí

And I see all the hidden lies.

Je to naše volba, máš být zrazen. Už je na čase, máš být opuštěn.
(Palaye Royale - The Underground)
Nicolas.
Neřekla na to už nic, jen z kapsy vytáhla klíče a rozsvítila na nich malou baterku. Prolezli jsme tlamou příšery ruku a ruce.
"Víš, ona často mluvila o smrti. Fascinovalo ji to. Jaký je asi umřít, ptala se občas. A já jí nikdy nedokázala odpovědět. Přemýšlela, jestli to hodně bolí, když tě rozjede vlak. Jednou se mne zeptala, jestli by se do Pekla dostala bez nohou, pokud by o ně před smrtí přišla. Tenkrát jsem jí řekla, že Peklo neexistuje.
Počítala, kolik prášků by mohla spolknout, aby se dostala na kraj života, ale nepřehoupla se přes něj. Pamatuju si na večer, kdy měla v ruce metr a zjišťovala, jak dlouhý lano by potřebovala na oběšení sebe samotný. Pak se tu smyčku učila vázat," povzdechla si. "Myslíš, že by to vážně udělala?"


Na tuhle otázku nebyla žádná správná odpověď.
"Neznal jsi ji, promiň. Nebylo to ode mě správný, já prostě..."
"Vlastně," přerušil jsem ji, "trochu jsem ji znal." Zarazila se. Nedivil jsem se, že ji to překvapilo. Jenže to už jsme byli dost blízko budovy, tak blízko, že jsme viděli dovnitř jednoho z domů. Za dveřmi, které ani nebyly dveře - spíš jen taková díra ve zdi - stála petrolejka.
Světlo, hromada dek, nějaký nepořádek. Rhia mě táhla za sebou, zastavila až těsně u dveří.
Jestli jsem čekal, že to Soph udělá? Nevím, nevím. Asi jo.
Když jsem s ní trávil čas, řekla mi, že s žádným klukem neměla nic víc.
A vy? Dokázali byste ji odmítnout?

Rhiannon.
Nikki si nikdy nevšímal detailů. Nebo jsem si možná já nevšimla, že by si všímal. V tu chvíli ale záleželo na každé maličkosti. Záleželo na tom, že pustil mou ruku a já se cítila úplně sama. Bez Sophie. Bez Nikkiho. Bez sobeckého Olivera. Bez namyšlený Abby a naivní Anette. Sama.
Svým způsobem mě měla ráda, tím jsem si byla jistá. Jinak by za mnou ten večer nepřišla. Nepřišla by, tak křehká jako nikdy, složená na rohožce před bytem. Se slovy, že je těhotná.
Ale kdyby neměla ráda toho kluka, nejspíš by si to dítě nechtěla nechat. Ne?
Jenomže ani jednomu se nechtělo udělat další krok.
To Nikki se nakonec odhodlal.
Znáte ty detektivky, kdy se všechno zpomalí a odkryje se... Něco?
No, u nás to nebylo takhle dramatický. Udělal dva kroky, přišel až k dekám a tu vrchní prostě stáhl. Žádný zpomalení, žádná dramatická hudba. Tak to v životě nebývá.
A taky žádný tělo. Jen hromada dalších zmuchlaných dek. Nedokážete si představit, jak velký kámen mi spadl ze srdce. Nebyla tam mrtvá... Ale nebyla tam vůbec.
Teď zapomeňte na to, co jsem řekla o reálným životě a detektivkách. Pamatuju si prázdnou krabičku od léků. Pamatuju si nápis na stěně, ještě nezaschlý. Power's a drug and we're ruled by addicts. Pamatuju si vůni tý barvy a zápach dek. Pamatuju si Nikkiho hlas, ale ne to, co říkal. Pamatuju si, že mi někdo vložil do dlaně kus papíru. Jako by snad mohl nahradit Nikkiho ruku... Pamatuju si, že mě někdo posadil do auta, odvezl Anette s Oliverem a nakonec mě dovedl až domů. Jako v těch hloupých televizních detektivkách, ne?
Stála jsem u botníku a nebyla schopná udělat jediný další pohyb. Slzy mi tekly po tvářích. Kdo ví, kvůli čemu to vlastně bylo. Jestli proto, že nebyla mrtvá nebo proto, že odešla.
Když jsem se trochu uklidnila, vzpomněla jsem si na papír, který jsem stále drtila v ruce.

Odpustíš mi tohle někdy?
Můj poslední tah s šachový partii, ale výsledek stále není jistej.
Neboj se, o všechno se postarám. Vážně, dala jsem si s tím práci a zařídila věci ohledně adopce. Některý věci se prostě nedají naplánovat. Řekni to Nikkimu, jo? A nezlob se na něj. Vsadím se, že už jsi na to stejně přišla.
Nebuď zlá na Olivera a něj s ním trochu trpělivost.
Tuhle poslední hru a malý velký lži mi neodpustíš, viď? Možná si to ani nezasloužím.
Dávej na sebe pozor.
Soph

Nevěřila jsem tomu, že by hru ponechala náhodě. Že by všechno záleželo jen na mým odpuštění. Jakmile jsem papír otočila, měla jsem jasno.
Underground. Šach mat.
Jistojistě její roztřesený, slabý písmo. Sophie dotáhla svou hru do konce a já věděla, kde ji hledat.

Pozn.: Tak co? Mohlo by to být horší, ne? Mimochodem, pracuju na něčem dalším. Věnovalo by se to částečně Oliverovi, Nikkimu, dvěma novým postavám a zmínila bych se i o dalším vývoji života ostatních postav z Bezčasí. Jen to není ani trochu jako Underground, pracuju na tom sama a je to klišoidní. Vážně.
Ať už zájem bude nebo ne, někdy okolo Vánoc bych mohla mít dopsáno. Tak snad, možná.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama