omlouvám se, zkusila jsem zabít Ainowu
ta mrcha jenom utekla

Hole #1 (Life can be...)

9. listopadu 2015 v 19:12 | Ainowa |  Bezčasí

Life can be cruel and insane.

No, jestli si myslíš, že skutečná krása je zvnějšku, jsi hodně daleko od pravdy.
(Sixx:A.M. - Lies of the Beautiful People)
Zoe.
Stála jsem na obrovským autobusovým nádraží, na zádech batoh a okolo krku sluchátka. Malá holka ve velkým městě splněných snů. A i když jsem věděla, že na mě tátova nová, dokonalá rodinka čeká, nikam jsem nespěchala.
Takže jsem nejdřív zamířila k metru, snad proto, že jsem se po městě chtěla nejdřív trochu porozhlédnout. Než jsem se tam ale dostala, do oka mi padl malý, téměř schovaný obchod. Nad poloprůhlednými dveřmi visel zašlý nápis Hole, vedle něj se nacházel obrys vinylu. Už jenom tohle muselo většinu těch, kteří si všimli, okamžitě odradit. Já prostě seběhla těch pár schodů, s cinknutím otevřela dveře a ocitla se v obchodě s deskami. Všechno tam vonělo po mateřídoušce a kouři, trochu jsem ve vzduchu cítila i plíseň.
Za pultem nikdo nestál.

"Olie, máš tam lidi, zvedni tu svou línou prdel," křikl chraplavý hlas kdesi vzadu poté, co se za mnou zabouchly dveře. Z dveří za pultem, které vlastně ani nebyly dveře - spíš jen prázdný prostor, se za zvuku padajících krabic vynořil vysoký tmavovlásek.
"Promiň, eh, ahoj. Nevšiml jsem si tě. To víš, moc lidí sem nechodí," věnoval mi okouzlující úsměv. Prohrábl si vlasy a jakákoliv stopa to překvapení nebo nejistotě z jeho obličeje už dávno zmizela. "Hledáš něco určitýho?"
Zavrtěla jsem hlavou. "Jen koukám. Můj gramec i desky zůstaly u mámy, ale už teď mi chybí. Myslím desky, ne mámu."
"Rozvod, co? No, tyhle věci nejsou moc příjemný. Aspoň si uvědomili, že už není co zachraňovat." Očividně moc dobře věděl, o čem mluví.
"Revolver," zamumlala jsem. Cukl sebou a já se rozhodla svou myšlenku trochu rozvést. "Ta deska od Beatles. Ptal ses, jestli hledám něco určitýho. Už nějakej pátek po ní koukám. Je to moje nejoblíbenější od nich."
"No jasně. Mělo mi to dojít, že?" zasmál se, možná trochu neupřímně. "Ani nevím, jestli tu nějaký Beatles máme. Ale když se stavíš zítra, určitě ti to řeknu."

Jimmie.
Zrovna jsem se vzadu flákala a předstírala, že dělám něco opravdu důležitého, když třískly dveře. Vlastně jsem tu práci ani předstírat nemusela. Matt ten obchod měl stejně jen tak naoko, kdo ví čím opravdu vydělával. Nikdy jsem o tom nemluvila, on taky ne. A dokud mi platil... No, pracovat v undergroundovým obchůdku s deskama je skoro splněnej sen. Vsadila bych se, že Oliver moc dobře tušil, v čem jeho brácha jede. O nějaký pomoci alespoň jednomu z nich jsem ale neuvažovala. A Olie, jak bych to řekla... Sám se sotva vyhrabal ze svých sraček. Pomáhat někomu jinýmu nehodlal.
Ne že bych ho znala dlouho. Tohle místo jsem dostala úplnou náhodou někdy na podzim. A teď se blíží Vánoce. Mý první samostatný. Oliverovy první bez tý holky, co tu pracovala přede mnou.
Zpátky ale k tomu, jak vešla ta holka. Byla jsem vzadu, takže na mě nebylo vidět. Taktický místo, mohla jsem si tam zapálit, aniž by si toho někdo všiml. Zároveň jsem ale trochu viděla ke dveřím, abych to mohla típnout, kdyby se objevil Matt.
Vešla modrooká zrzka.
Nebývám nervní a lidi mě normálně nerozhodí. Takže z jakýho důvodu jsem tam poslala Olieho?
Nevím. Asi jsem se jí trochu lekla.
Takže jsem si prostě zapálila druhou a přes sklad nakukovala do obchodu.
Beatlesačka, sladký. S láskou v vinylům, ještě lepší. S rozpadající se rodinou, dojemný. A na tý ironii vážně pracuju, jednou třeba budu trochu milejší.
"Nenávidím tě," popadl mě kdosi okolo ramen chvilku potom, co se za zrzkou zavřely dveře. "Ráno jsme se dohodli, že dneska mluvíš ty."
"Nejsem dneska v právu? Zítra tu nebudeš."
"Ale najdu ti tu desku," mrknul na mě. "Myslíš, že to na tobě nepoznám? Je ti sympatická. S protivnou Rhiou jsem tady trávil dost času na to, abych si byl jistej."
Mlčel, dál to nerozvedl. A já si nebyla úplně jistá, jestli ho chápu. Jenomže Rhiannon byla zapovězený téma a já ho do toho nikdy nenutila.
"Prostě to zvládneš," zamručel. "Potřebuju si zítra něco zařídit."
Neptala jsem se ho. Jeho přátelé, jeho problémy. A kdo jsem byla, abych se v tom šťourala?
I tak jsem je trochu znala. Jeho problémy, jeho kamarády. Vyhublá Abby s propadlýma očima, studentka Anette s nepřítomným pohledem, Lenny s krví podlitýma očima. A Nikki. Nikki, kterýho zničily nejen ty dvě holky, ale i Oliver.

Pozn.: Takže je to konečně tady, tentokrát pouze a jedině v mý režii. Slibuju, že konec Undergroundu bude, alespoň v rámci možností, vysvětlený. Je tu nová hlavní dvojice, Nikki se brzo zase objeví na scéně a Oliver dostane víc prostoru. Co na to říkáte?
Jo a pokud jste se dostali až sem, určitě si musíte poslechnout nový album Ghost Town.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Draco-Niss Draco-Niss | Web | 12. listopadu 2015 v 8:01 | Reagovat

Zatím to vypadá hodně dobře :3 :D

2 Myšák Myšák | Web | 21. března 2016 v 8:55 | Reagovat

Jde poznat, že jsi to psala jenom ty. Tahle část se mi lbí jaksi víc, než ty předešlé. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama