omlouvám se, zkusila jsem zabít Ainowu
ta mrcha jenom utekla

Už se to nebude opakovat.

20. února 2016 v 17:59 | Ainowa |  Pocity
Podívej se na sebe. Sedíš pod dekou a každý tvý nadechnutí je tak hlasitý, že ti vráží další hřebík do hlavy. A kam zmizela všechna ta předsevzetí? Kolikrát už jsi řekla, že tohle se nebude opakovat?

V ruce hrnek s kafem a v hlavě špatný myšlenky. Tohle je přece tvůj novej, tvůj lepší život. Jak často tohle lidi říkají?

Už nikdy nebudu pít.
Tohle byla moje poslední cigareta.
Omezím trochu to kafe.
Doberu platíčko a skončím.
Všechno bude zase dobrý.
Sluší ti to.
Něco se sebou udělám.
Nebudu se dál litovat.

Slyšíš to den za dnem, od všech okolo, od sebe samotný. A když to říkáváš, vždycky tomu věříš.
A pak zase jedno ráno vstaneš a nemůžeš se pořádně nadechnout. Před očima máš černý mžitky a bolest hlavy je nepředstavitelná.
Kdybys aspoň věděla, že je to z chlastu, že si za to můžeš sama. Snášelo by se to líp, ne? Protože málokdo z lidí okolo dokáže pochopit, jak moc je tohle šílený. Že když roztáhnou závěsy, světlo se ti propálí očima hluboko do hlavy. Že taky cítíš bolest při každým dopadu drobku na koberec a že klapání klávesnice je pro tebe jako bubnování na tvůj vlastní mozek.

A jsi, jak jinak, simulant. Protože co je vlastně bolest hlavy? Z čeho to máš?
Nechápou to, pokud něco podobnýho nezažili.

Takže ti nedokážou odpustit, že se zvedáš a pomalým, nejistým krokem se vydáváš pro další prášek.
Abys byla schopná ještě chvíli fungovat. Aby sis mohla za týden říct, že ses poučila, nebudeš si zahrávat se životem a přestaneš to brát.
Abys mohla říct, že všechno bude zase dobrý.
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 sabča sabča | Web | 20. února 2016 v 18:05 | Reagovat

pěkný blog, zvu tě na svůj

2 Leri Goodness Leri Goodness | Web | 20. února 2016 v 18:13 | Reagovat

Když se kolotoč obrátí a začne vyřvávat psychedelicky pozitivní písničku, taky tak naivně věříš, že už to bude všechno dobrý?...
Pár týdnů, třeba i ten měsíc, to klape, jak má, ale pak...pak se zatáhne opona a místo komedie, změní v divadle program na tragédii.
Nejhorší je nedostatek energie...když chceš něco udělat a nakonec budeš ráda za to, že se vůbec zvedneš z postele...ale nejde to. Prostě to nejde. A tak hledáš baterky, protože žárovka v tobě už dávno vyhasla.

3 Xerodoth Sigmius Xerodoth Sigmius | E-mail | Web | 20. února 2016 v 19:26 | Reagovat

Nedávno jsem měl krizi. Z toho, že nemám žádné talentové body navíc. Ale pak jsem si řek: "Jsi Sigma, dělej to, co ti jde nejlíp. Zkaž vše, na co sáhneš a zesigmi celou realitu kolem sebe."... Na nějaký čas to vždycky zabere, ale... Asi je to cena za existenci a přílišné přemýšlení. Proč se tohle nestává těm ostatním šedivým obludkám v ulicích? Možná proto, že jedou na automat a prostě existují. Jednají mechanicky.
Ale co. Potřebuješ drobný závislosti. Vady. Definuje tě to. Můžeš být hrdá na to, že jsi důkazem toho, že jsi důkazem toho, žes nespadla do nebytí. Protože takhle víš, že jsi. Existuješ. Trpíš tím. A ukazuješ lidem, jak je těžký existovat, i když si to vůbec neuvdomují, protože pro všechny ty "povinnosti", kterými se vyplňují, zapomínají na to, že jsou. Nedělá to z tebe kolečko v mechanismu společnosti. Dělá to z tebe kaz. A kazy jsou nutný, i když si to neuvědomujou. Sakra, kolik uměleckejch děl vzniklo právě díky tomuhle. Chápeš, žejo? #podporalevelsigma

4 Myšák Myšák | Web | 20. února 2016 v 19:49 | Reagovat

Máš to skvěle napsaný ;-)
Jenže jenom věřit, že to bude dobrý jaksi nestačí...

5 messythoughts messythoughts | Web | 20. února 2016 v 20:41 | Reagovat

Zajímavý blog 😍😍

6 Ainowa Ainowa | Web | 21. února 2016 v 19:12 | Reagovat

[2]: Jo... Ten nedostatek energie mě ničí. Nás všechny ničí.

[3]: Nepřipadala ti někdy tahle cena za nešedivost příliš vysoká? A žít pro ty drobný závislosti, žít pro ty krátký momenty štěstí... Je tohle ono? Bytí-žití?
Chápu, chápu a děkuju.

[4]:,[5]: Díky :)

7 Selfish Platinum Selfish Platinum | E-mail | Web | 22. února 2016 v 14:16 | Reagovat

Pokud budeš dělat to, co Tě baví, pak bude lépe. Moc hezky píšeš

8 Bezejména Bezejména | Web | 2. března 2016 v 17:20 | Reagovat

Tak nějak vím, jak se cítíš, ačkoliv problémy s bolením hlavy neznám.
Život je někdy jako kolotoč. Chvíli si myslíš, že ti bude líp, jenže pak je ti jenom hůř. A pak zas líp.
Jednou najdeš sílu na to, aby ta cigareta byla poslední.
A jednou se budeš mít ráda. :) Protože jsou lidi, kterým na tobě záleží.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama