omlouvám se, zkusila jsem zabít Ainowu
ta mrcha jenom utekla

To už je tu zas Svatej Jimmy?

22. července 2016 v 17:11 | Ainowa |  Pocity
"To bylo pořád samý 'odmaturuju a vypadnu' a 'ne, nebudu se k ničemu a nikomu vázat, po maturitě už se na tenhle konec světa nevrátím'. Kam se tyhle kecy poděly, hm?"
Nesnášela jsem ten jeho protivný hlas.
"Ta tvoje posedlost mít všechno naplánovaný je děsně roztomilá. Myslíš si, že když se budeš dost snažit, dokážeš mít všechno, všecičko pod kontrolou? Nemáš ani nejmenší tušení, co s tebou bude, jestli se ti podaří dodělat gympl."
Zavřela jsem oči a zhluboka se nadechla.



"Nic tě nebaví. Na to tvoje malý divadlení by ses nejraději vykašlala. Stejně ti to nejde. A když už v další hře nebude nikdo z těch lidí, kvůli kterým jsi tam chodila… Kdy sis naposledy užila nějakou knížku? Navíc, tvoje hudební zmatení v poslední době je fakt vtipný!"
"Běž pryč," špitla jsem tiše.
"A jak by tě vlastně někdo mohl mít rád, co? Neříkej mi, že si myslíš, že jsi pro někoho dost dobrá. Musela bys být hezčí, chytřejší, možná milejší. A tvoje sociální schopnosti… Škoda mluvit. Nedokážeš jet pomalu ani autobusem. Když máš mluvit s někým cizím, celá se rozklepeš!"
"Nech mě už být," zamumlala jsem a schovala obličej do dlaní. Ještě před nedávnem jsem si myslela, že mě Svatej Jimmy opustil, ale to jsem se pletla. Byl pořád tady a dokázal využít každé mé slabosti.
"Nehledě na to, že nikdo nedokáže snášet ty tvý odvykací stavy," zasmál se. "Jsi tak protivná a nepříjemná. A stejně se ke svejm závislostem zase vrátíš. Vždycky. Nic nezměníš, tahle troska budeš napořád."
Nemohla jsem před ním utéct. Nikdy. Ale neměla jsem tušení, jak dlouho to ještě dokážu poslouchat…
"Copak by vůbec někdo mohl mít zájem o něco rozbitýho? A ty jsi rozbitá, to nepopřeš. To, že jsi v poslední době zkoušela překročit svý hranice… No, očividně ti to nepomohlo, co? Tvoje snaha je k ničemu. Už to vzdej!"
"Vypadni z mý hlavy," vzlykla jsem. Třes v rukou byl zpátky, chuť na kafe byla zpátky, chuť zapít zase pár prášků a vypnout byla doprdele zase zpátky.
"A víš, co je na tomhle všem nejlepší? Že nad ní přemýšlíš. Ne nad ním. Že ji máš zase v hlavě a nemůžeš se dočkat, až ji uvidíš..."
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Xerodoth Sigmius Xerodoth Sigmius | E-mail | Web | 23. července 2016 v 18:22 | Reagovat

Ztráta motivace je zlo. Proč jí neprodávaj v sámošce někde vedle sebevědomí, inspirace a sociálního skillu?
Problém toho všeho je asi moc overthinkingu. Ale kdo má energii na to, dělat věci spontánně a bez strachu, že se to posere v půli cesty. Proto se upínáme k nějakejm vlastním modlám, co nám dopomáhaj přežít další den. Možná by ti bodnul nějakej malej totem, ke kterýmu se upneš. Co tě bude motivovat.

2 Ainowa Ainowa | Web | 24. července 2016 v 13:17 | Reagovat

[1]: Raději než ztrátu motivace bych teď koupila sociální skill. Protože to by mohl být důvod tý ztráty motivace.
Vlastně, spánek a zmrzlina ve velkým množství vyřeší všechno, ne?
Díky. Vážně, děkuju.

3 womm womm | E-mail | Web | 31. července 2016 v 22:41 | Reagovat

Motivácia, je ako milenka. Môžeš s ňou zažiť to najkrajšie v živote a aj to najhoršie keď si zrazu nájde iného. Ono ja viem, že je na hovno sa v kuse presviedčať, ale je jasné, že občas failneš pri takých zmenách vo svojom živote. Trust me, niečo o tom viem.

Ono sa každé trápenie raz končí akokoľvek gýčovo to znie. A myslím, že niekto tak inteligentní ako Ty sa z toho nakoniec určite vymotá. V tom Ti držím palce :)

4 Eliška Eliška | 2. srpna 2016 v 0:45 | Reagovat

Když si myslíš, že je něco za tebou, tak tě to sejme znovu. A tím, jak na to nejsi připravená, je to ještě horší, než to bylo posledně.

5 Ainowa Ainowa | Web | 2. srpna 2016 v 19:19 | Reagovat

[3]: Nahoru a dolů, jako na horský dráze, pořád dokola. Děkuju :)

[4]: Jo, je to jako když uděláš krok zpátky, aby ses vyhnula ráně... A couvneš pod jedoucí vlak.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama