omlouvám se, zkusila jsem zabít Ainowu
ta mrcha jenom utekla

Říjen 2016

Střepy jednoho večera

23. října 2016 v 14:03 | Ainowa |  Pocity
Potlesk a světla a uklánění se.
Jedna červená růže a úsměvy.
Harmonika a basa a kytara a housle.
Blesk fotoaparátu a úsměv mý Oblíbený existence.
Spousta lidí.
A zatahující se opona.

Šedá sukně.
Podprsenka téměř zapomenutá v šatně.
Černý podkolenky.
Falešně upřímný lidi.
Pohledy.
A další úsměvy.

Sklenička vína a něco málo k jídlu.
Řeči o všem a o ničem.
Zmatenej basák.
Ovíněná houslistka.
Nejistá kytaristka.
Harmonikář už zmizel.
Smích divadelníků.
A další sklenička vína.

Protivný lidi, na kterých by mi už nemělo záležet.
Protočení očí.
Rozhodnutí ještě jeden večer nic neřešit.
A pak
konečně
chvilka soukromí.

Nikdy jsem...

2. října 2016 v 17:58 | Ainowa |  Píšu
"Proč vlastně pijete?"
Dívka, která otázku položila, hned po jejím vyřčení sklopila hlavu. Došlo jí, jak hloupý je v tuhle chvíli se ptát.
Seděli na zemi, všichni čtyři. Dlouhovlasá, Červenovlasý, Kudrnatý a Maličká.
Ne že by na tom záleželo.
Každý z nich měl před sebou sklenici, hráli hloupou alkoholovou hru. O hraní hloupých her a trávení času s lidmi vůbec nešlo.